Z výroby

Základní surovinou pro výrobu ohńových perel jsou sklářské tyče, vyrobené ze sklářského písku, vápence a skleněných střepů. Abychom získali barevné odstíny sklářských tyčí , jsou k výše uvedeným surovinám přidávány různá barviva. Tyto látky se taví v tzv. pánvích při teplotách kolem 1350 stupňů celsia. Samotné natavení surovin trvá asi 8 hodin a poté skláři na speciálním zařízení táhnou tyče o průměru cca 3-4 cm a délce 120 cm.

Tuto základní sklářskou surovinu dostane do výroby mačkář, který při teplotě okolo 900 stupňů celsia tyče nataví a na mačkadle vylisuje polotovar perle. V současné době se nejčastěji používají dva různé typy mačkářských strojů. První z nich je Kopalovo mačkadlo, kde sklář nahřívá každou tyč zvlášť v peci a jedná se tak o tzv. ruční mačkání. Druhý stroj je podle zakladatele nazýván Maturovým mačkadlem, kde se tyče natavují ve speciálním šamotovém kelímku, který je nahříván nejčastěji plynovým hořákem. Z něho vytéká pramínek skla , ze kterého jsou polotovary perlí automatickým mačkacím zařízením vylisovány.

Při procesu mačkání vzniká po obvodu mačkaných perlí lem, tzv.  „brok". Perle se těchto „broků“ zbavují v dřevěných „šitlovacích“ sudech, kde za určitých otáček a času se perle od „broku" oddělí. Poté se perle s broky na vibračních sítech roztřídí. Broky se dále zužitkují při tavení nového tyčového skla.

Po „šitlovacím“ procesu jsou patrné na polotovarech perlí zbytky „broků“, které se musejí omlít v rumplovacím sudu za přídavku vody a písku. Při konstantních otáčkách dochází k omílání perlí a vznikne matová perle. Tato matová perle se dá v leštícím sudu za dodržení určité technologie i vyleštit a tím vznikne finální výrobek tzv. listrovka. Matové perle jsou určené pro další zpracování a proto se jim často říká „surovina na broušení“.

Broušení matových perlí se provádí na strojích k tomu určených. Perle se navlékají speciálním pravítkem na jehly upnuté na aparát, který se vloží do brousícího zařízení kde pootáčením tzv. „igamitu“ a přikládáním k brusnému kamenu , jenž je poháněn elektromotorem, se pod vodním chlazením vybrousí každá ploška zvlášť.

Tyto nabroušené perle se v konečné fázi musí vyleštit, buď v pásových, nebo komorových pecí za teploty kolem 700 stupňů celsia. Tím vzniknou ohňové perle. Název těchto perlí je odvozen od způsobu, jakým se v minulosti leštili. Tento proces probíhal na šamotových talířích, přímo nad ohněm z tvrdého dřeva. Ohňové perle se v konečné fázi myjí a suší.

Posledním krokem je třídění, kde se vyřazují perle s vadami, které vznikly během složité výroby. Toto třídění se provádí ručně. Ohňové perle se mohou dále různě povrchově zušlechťovat např. listrováním, voskováním vakuovými pokovy atd. Tyto perle se prodávají jak volně balené, tak navlékané na nitích a slouží jako komponenty pro výrobu náhrdelníků, růženců apod.